Srdeční arytmie

Popis srdeční arytmie

Fyziologie (jak to má fungovat)

Srdeční stah je umožněn díky srdeční svalovině, kterou si můžeme pro jednoduchost představit jako jakýkoliv jiný sval. Buňky srdce obsahují svalová vlákna, která svým smrštěním způsobí srdeční stah.

Zaposloucháme-li se do naší hrudi, uslyšíme srdeční úder, který je jen vyvrcholením srdeční práce:
Srdečním stahem (systolou) ze sebe srdce vypudí krev. Následně se srdce uvolní (diastola), což umožní krvi do srdce natéct. Správné vtékání a vypuzení krve ze srdce řídí srdeční chlopně.

Srdce je vybavenou speciálními buňkami (odborně převodní systém srdeční), které dovedou samy tvořit a po srdci šířit srdeční impulz. Počet impulzů (a tedy srdečních stahů) v klidu za minutu nám dává klidovou srdeční frekvenci, která se pohybuje v rozpětí 60 – 90 tepů za minutu.

Srdeční frekvenci ovlivňuje podle potřeb celého našeho těla vegetativní nervový systém (VNS), čímž nám je umožněno výrazně zvýšit srdeční frekvenci (tep) např. na doběhnutí autobusu, ale i tep snížit ve chvíli, kdy jsme spoj stihli.

Etiopatogeneze (příčina a mechanizmus onemocnění)

Porucha srdečního rytmu (arytmie) je stav, při němž dochází k neadekvátní srdeční činnosti. Například v klidu lenošíme v našem domově, ale srdce nám bije jako při boji o život.

Moderní medicína díky poznání a pokrokové technice dělí arytmie na mnoho poddruhů a podtypů, jejich přesná diagnostika je závislá na přístrojovém vyšetření (EKG – elektrokardiogram). Můžeme je dělit podle místa problému na síňové, nebo vážnější až smrtelné komorové potíže. Nebo dle formy projevů na zrychlenou, zpomalenou, či chaotickou srdeční činnost. Ale nechme složitá dělení povolanějším. Nám bude stačit pochopení, co se v těle děje chybně.

Druhy arytmií: Zrychlený tep, tachykardie, zpomalený tep, bradykardie, extrasystoly, fibrilace, flutter.

Příčiny

Nemoci srdce a cév:

• ateroskleróza srdečních tepen (nemoc se projeví až při její komplikaci)
• infarkt myokardu a angina pectoris (svíravá bolest na hrudi vystřelující z hrudi do levé ruky či zad, obtížné dýchání, pocení)
• myokarditida (únava, teplota, obtížné dýchání, bolest na hrudi, otoky, zrychlený tep, bušení srdce)
• perikarditida (bolest na hrudi, nedostatek dechu, únava, teplota, kašel, špatné polykání, chrapot)
• zúžení, nedovírání srdečních chlopní (obtížné dýchání, bolest na hrudi, únava, bušení srdce, popřípadě otoky končetin či plic)
• srdeční selhání (bušení srdce, arytmie, obtížné dýchání, kašel, vykašlávání krve, zmodrání rtů a prstů, pocení, bolest na hrudi, otoky)
• šok organizmu, šokový stav (studený pot, bušení srdce, zrychlený pulz, nízký krevní tlak, bledost, mdloby, omdlévání, zvětšení krčních žil)
• kardiomyopatie (nedostatek dechu, omdlévání, otok plic, bušení srdce, arytmie, selhávání srdce)
• vrozené srdeční vady
• chrápání, respektive jeho nebezpečná forma spánková apnoe

Endokrinní žlázy: Více...

• hypotyreóza snižuje srdeční činnost
• hypertyreóza naopak zvyšuje tep
• zvýšená funkce příštítných tělísek
• feochromocytom zvyšuje tep

Nerovnováhy vnitřního prostředí: Více...

• úpal z tepla, sluneční úžeh
• hladina draslíku v krvi (zvýšená = bradykardie, snížená = tachykardie)
• nadbytek vápníku
• nedostatek hořčíku
• nedostatek vitaminu B1
• nedostatek polynenasycených mastných kyselin
• neuropatie, porucha nervů (snížení citlivosti končetin, mravenčení, brnění, svědění, svalové křeče)
• zpomalený tep, bradykardie může být způsoben nadbytkem selenu, anorexii, bulimii

Onemocnění plic: Více...

• rozedma plic, či CHOPN (produktivní kašel, nedostatek dechu, slyšitelný sípavý dech, ranní vykašlávání hlenu, promodrání rtů, prstů)
• plicní embolie (bolest na hrudi je velice silná, dušení se, suchý kašel, vykašlávání krve)
• plicní hypertenze (nedostatek dechu, únava, bolest na hrudi, promodrání rtů, prstů)

Ostatní příčiny: Více...

• alkohol (alkoholové delirium), kofein, kouření, stres a napětí
• Léky
  • antiarytmika, předávkování srdečními glykosidy (kardiotoniky)
  • sympatomimetika, β2 sympatomimetika (užívaná na rozšíření dýchacích cest), nepřímá sympatomimetika
  • parasympatomimetika snižují srdeční frekvenci
  • parasympatolytika a látky s parasympatolitickým účinkem zvyšují srdeční činnost (antipsychotika, některá antihistaminika, spasmolytika, antidepresiva - TCA), jsou tedy nevhodná při zrychlené srdeční činnosti
  • kombinace antidepresiv mezi sebou (IMAO-A, SSRI, SNRI, TCA, SARI) nebo užívání s opioidy = může způsobit zmatenost, až serotoninový syndrom (podráždění CNS, třes, svalové záškuby, poruchy vědomí, hypertenze, zrychlený tep)
  • sympatolytika, antidepresiva (TCA, NDRI, NARI, SNRI) sníží krevní tlak, na což může srdce reagovat zvýšenou srdeční činností
  • některá antidepresiva (IMAO-A, RIMA) zvyšují srdeční činnost
  • diuretika mění hladiny minerálů v těle a jejich správná hladina je potřebná pro správnou funkci srdce
  • blokátory vápníkových kanálů, či nitráty způsobí snížení krevního tlaku, na což zareaguje naše tělo zvýšením srdeční činnosti
  • antipsychotika, či chinolonová, makrolidová antibiotika mohou způsobovat poruchy srdečního rytmu až rozvoj komorové tachykardie (odborně prodloužení QT intervalu)
  • některá cytostatika (nejčastěji antracyklinová)
  • některá antihistaminika
  • thyroidální hormony užívané při snížené činnosti štítné žlázy
  • xantiny způsobují zrychlený tep
  • antiepileptikum Fenytoin
  • antiparkinsonika
  • některá celková anestetika (může se objevit zrychlení i zpomalení srdeční činnosti)
• byliny (Bujarník, Čajovník, Eleuterokok, Kávovník, Kozlík, Lékořice, Muškátovník, jedovatý Náprstník, Paulínie, Guarana, prudce jedovatý Rulík, Vratič jedovatá rostlina, Zázvor, Melie, Kulčiba
• potraviny (káva)
• otrava krve, sepse (zvýšená teplota, zvracení, zrychlené, špatné dýchání, bušení srdce, zrychlení srdeční činnosti)
• cholera (silný průjem, bolest břicha, křeče v břiše, zvracení, dehydratace)

Příznaky arytmií – klinický obraz

Příznaky arytmií jsou bušení srdce, pocit zastavení srdce, nepravidelný až chaotický tep, bolest na hrudi, slabost a únava, pocit na omdlení až ztráta vědomí, nedostatek dechu.
Snížená práce srdce způsobí nižší filtraci v ledvinách a tedy močení malého množství moči.

Komplikace

• kardiogenní šok organizmu

Zrychlený tep, tachykardie

Tachykardie je stav, kdy dochází k zrychlení srdeční činnosti nad 90 stahů za minutu.

Uvážíme-li, že do srdce natéká při každém uvolnění nějaké množství krve (cca 70 ml) a naše srdce bude bít rychleji, přečerpá srdce více krve. Pokud ale srdce bije příliš rychle, nebude krev stíhat natékat do prostoru srdce, takže srdce sice bije rychle, ale množství přečerpané krve už neroste. Přílišná srdeční činnost vede k selhávání srdce.

Zpomalený tep, bradykardie

Tep zpomalen pod hodnotu cca 60 stahů za minutu (u trénovaných jedinců je tato hranice posunuta ještě níže) označujeme jako bradykardii.

Srdce pracuje pomaleji, přečerpává tedy méně krve nežli má. Krev se hromadí před srdcem (otoky nohou, zvětšení jater, plicní hypertenze), a v těle je nedostatek okysličené krve (únava, omdlévání, nedostatek dechu, promodralé nehty).

Extrasystoly

Extrasystoly jsou předčasné stahy, tedy předčasně vyvolané impulzy vedoucí ke stažení srdce. Takový stah snižuje efektivitu práce srdeční pumpy.
 

Fibrilace, flutter

Místo příkladného srdečního stahu, kdy se jednohlasně stáhne celé srdce, dochází k chaotickému chvění srdce. Srdce tak neplní svou funkci a zároveň může docházet k uvolnění krevní sraženiny do oběhu (nebezpečí mozkové embolie).

(Informační zdroje stránky)